Co je bonita BPEJ a jak ovlivňuje cenu zemědělské půdy

Bonitní rozdělení zemědělské půdy v České republice si můžete najít například v katastru nemovitostí. BPEJ je „bonitovaná půdně ekologická jednotka“ a vyplatí se ji znát v případě, že se rozhodujete o koupi nebo prodeji zemědělské půdy. Díky tomuto ohodnocení můžete zjistit, mnohem více, než jen hodnotu a roztřídění podle úrodnosti.

Definice bonity BPEJ

Bonita BPEJ je bodové hodnocení ekologické stability půd a je přidělena každé zemědělské půdě, která se nachází na území ČR. Jedná se o pětimístný kód, u kterého existuje více jak dva tisíce kombinací. Díky nim můžete rozeznat různé charakteristiky půdy, jako je její kvalita, struktura půdního profilu, sklon a stanoviště půdy, úrodnost a další. Co jednotlivá čísla u kódu znamenají?

• Klimatický region – označuje první číslo, které může být v rozmezí 0 až 9. Teplejší a sušší stanoviště mají hodnotu od 0 do 5, nižší teplota a vyšší vlhkost pak od 6 do 9.
• Půdní jednotka – druhé a třetí číslo označuje půdní jednotku, je od 01 až do 78. Týká se genetických půdních typů.
• Sklonitost a expozice – čtvrté číslo je přiřazeno této charakteristice. Je v rozmezí od 0 do 9. Větší sklon půdy snižuje přístupnost zemědělským strojům a hrozí zde i vyšší riziko eroze půdy. Souvisí také se světovými stranami.
• Skeletovitost a hloubka půdy – poslední páté číslo je v rozmezí 0 až 9. Zahrnuje faktory, které se podílí na tom, jak bude půda využívána.

Jak se určuje bonita BPEJ

Aby mohla být stanovena bonita BPEJ, je zapotřebí provést podrobnou analýzu půdy a jejích vlastností. To zahrnuje například hloubku půdního profilu, obsah organické hmoty, strukturu půdy, ale také změny klimatu, ekologický dopad, změny na zemském povrchu nebo pohyby vody v krajině.

BPEJ je pravidelně obnovována každý rok. Jste-li vlastníkem půdy a máte pocit, že si vaše půda zaslouží lepší bonitu BPEJ, pak můžete podat žádost na Odbor půdní služby nebo prostřednictvím krajského pozemkového úřadu. Součástí žádosti musí být i důkazy, které potvrzují nesprávnost současného hodnocení.

Význam bonity BPEJ pro cenu zemědělské půdy

Čím vyšší je bonita BPEJ, tím vyšší je obvykle produktivita půdy a její tržní hodnota. Naopak nižší bonita znamená negativní ovlivnění ceny půdy a může omezit i možnosti jejího zemědělského využití.

Systém BPEJ hodnotí kvalitu zemědělské půdy nejen podle jejích vlastností, ale také podle toho, kde se nachází a jaké jsou podmínky v oblasti, kde leží. Zahrnuje například i to, zda je pozemek orientován na sever nebo na jih. Souhrn těchto faktorů určuje, kolik by pozemek mohl vydělat, což se samozřejmě odrazí i na jeho ceně (včetně ceny pronájmu).

Faktory ovlivňující bonitu BPEJ

To, jaké bude hodnocení bonity BPEJ, závisí na mnohých faktorech. Díky tomu se jedná o ucelený systém, který nabízí přehled o tom, jakou má pozemek hodnotu, ale také jak může být využíván. Zohledňuje takové faktory, jako je svažitost půdy, klimatické podmínky, půdní profil a jeho hloubka, vodní režim, větrná eroze a další environmentální podmínky.

Tržní cenu ovlivňují navíc ještě další faktory, jako je dostupnost z komunikace, tvar pozemku a jiné.

Praktické příklady

Je samozřejmé, že půdy, které mají vysokou bonitu BPEJ, jsou v úrodných oblastech. To znamená, že i jejich tržní hodnota je vyšší než u půd s nižší bonitou. Ty mohou být například ve skalnatých oblastech, které nejsou tolik úrodné a jsou náročnější na obdělávání.

Nižší bonitu mají také půdy, které jsou v erozně ohrožených oblastech. Proto jsou levnější, budou totiž vyžadovat větší úsilí a výběr takových plodin, které nejsou příliš náročné na úrodnost půdy.

Jaká je kvalita vaší půdy si můžete prohlédnout na mapě.

Shrnutí vlivu bonity BPEJ

Z výše uvedeného vyplývá, že bonita BPEJ je klíčovým faktorem, který určuje tržní cenu zemědělské půdy. Před koupí nebo prodejem zemědělské půdy je proto velmi důležité provést její analýzu.

Od bonity BPEJ se odvíjí i různé další náklady popřípadě výhody, které může majitel půdy čerpat. Slouží například pro výpočet dotací v zemědělství, pro stanovení nájemného za zemědělské půdy, pro plánování zemědělské produkce, k ochraně půdy a ekologickému hospodaření či také při výpočtu základu daně z nemovitosti.