Co je to LPIS a k čemu slouží

LPIS (Land Parcel Identification System) je jedním ze stěžejních prvků Integrovaného administrativního kontrolního systému. Jeho základním úkolem je sledování a řízení zemědělských pozemků. Kromě jiného můžete zjistit, kdo je vlastníkem pozemku, kdo jej obhospodařuje, jakou dotaci daný pozemek čerpá nebo co se na něm pěstuje.

Tyto informace jsou důležité pro vlastníky pozemků, kteří mohou zjistit současnou hodnotu své půdy a způsob, jakým je jejich půda využívána. Poslouží také těm, kteří chtějí na dané půdě hospodařit. LPIS je také nástrojem, který slouží pro administraci zemědělských dotací.

Jak LPIS vznikl

LPIS byl v ČR spuštěn v roce 2004 na základě Zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. Díky tomuto systému je nyní snadné kontrolovat žádosti, a to jak z národních tak také z evropských dotačních programů, protože na území České republiky existuje více než 3 miliony vlastníků zemědělské půdy.

LPIS v České republice

LPIS je zčásti veřejný registr, což znamená, že do něj může nahlížet prakticky kdokoliv. Dostupný je bezplatně a online, nikde nemusíte žádat o přístupová hesla apod. Jeho použití je poměrně snadné. Po přechodu na příslušné webové stránky, které spravuje Ministerstvo zemědělství, se vám zobrazí mapa ve střední části obrazovky, obklopená dvěma sloupci, které tvoří dva panely menu.

• Levý sloupec zahrnuje mapové vrstvy s podkladovými údaji. Podle svých potřeb si můžete spustit kteroukoli z těchto vrstev.
• Pravý sloupec vám pomůže vyhledat konkrétní pozemek. Zde si do kolonky vyhledávání můžete napsat pozemek vašeho zájmu. Vyhledat jej můžete podle okresu, obce, katastrálního území i čísla parcely. Jakmile kliknete na konkrétní parcelu, můžete v pravé části panelu vidět různé informace o ní:
  • Přesná poloha pozemku a výměra obhospodařované části,
  • kdo je jeho uživatelem,
  • druh zemědělské činnosti (orná půda, louka atd.) a v jakém režimu se hospodaří (ekologicky, konvenčně),
  • jaké plodiny a v jaké rozloze jsou pěstovány.

Co LPIS dělá?

Základní funkcí LPIS je evidence pozemků. To znamená, že víme, kdo na pozemku hospodaří, ale také to, kdo je jeho vlastníkem. Zemědělec může zaevidovat v evidenci půdy pozemky, které využívá. Za tímto účelem se ale musí nejprve registrovat. Provede to na některém z pracovišť Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL). K registraci musí doložit svou totožnost (OP či cestovní pas v případě fyzické osoby, výpis z obchodního rejstříku u právnické osoby). Po registraci už může uživatel podat ohlášení a zaevidovat své pozemky v evidenci LPIS.

Pomoc s dotacemi

LPIS je skvělým nástrojem pro zemědělce, kteří se snaží získat dotaci (ať už evropskou či národní). V LPIS můžeme narazit na dvě zkratky, které jsou pro získání dotace velmi důležité:

• PB (půdní blok): jedná se o minimální jednotku, jako je souvislá plocha zemědělsky obhospodařované půdy, souvislá vodní plocha (pro účely chovu ryb), souvislá plocha zalesněné půdy či ekologicky významný prvek. Půdní blok slouží jako základ pro výpočet dotací.
• DPB (díl půdního bloku): jedná se o určitou část půdního bloku, která je samostatně obhospodařována (může mít specifického uživatele a obvykle má specifické zemědělské využití – například ekologické zemědělství). Jakmile bude mít uživatel zaevidované pozemky (DPB) v evidenci půdy LPIS, může zažádat o dotace.

Plánování pěstování

LPIS může pomoci také při plánování výsadby – čili jaké plodiny na jakém místě pěstovat. Součástí LPIS jsou totiž takové podrobnosti, jako je sklonitost půdy, její expozice, dosah vodního zdroje a jeho stav. Dočíst se můžete také to, jestli je pozemek náchylný k erozi, hodnotu BPEJ a další vhodné parametry, které jsou důležité při rozhodování o plodinách a místě jejich pěstování.

Jak LPIS funguje?

Je samozřejmé, že to, co bylo pěstováno v jeden rok, se může následující rok změnit. Aby informace byly neustále správné, je zapotřebí je aktualizovat. Změnu je třeba ohlásit na kterémkoli pracovišti Oddělení příjmu a žádostí a LPIS (ideální je ale provést to na místně příslušném OPŽL). Kontaktní údaje na jednotlivá OPŽL jsou dostupné na webových stránkách SZIF v sekci kontakty. Jakým způsobem se zapisují změny v systému?

• Osobně na OPŽL.
• Písemnou formou (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb).
• V elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem (možno e-mailem opatřeným elektronickým podpisem).
• Elektronicky prostřednictvím Portálu farmáře.

Oznamují se takové změny, jako například: zařazení nového DPB, změna uživatele DPB, změna hranic DPB, změna druhu zemědělské kultury DPB, ukončení užívání DPB aj. V případě, že se změna týká užívání půdy, je farmář povinen oznámit to do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Kontrola využití půdy

Správcem LPIS je v České republice Ministerstvo zemědělství. Aktualizaci dat ale provádí SZIF. Jak už bylo řečeno, o změně musí informovat příslušné úřady ti, kteří půdu obhospodařují. Avšak k aktualizaci PB může docházet i z podnětu pracovníků AZV. Ti k tomu přistoupí v podstatě ze tří důvodů:

1. Supervize je kontrolní proces Ministerstva zemědělství, který nezávisle ověřuje vybrané PB. Právě výsledky supervize mohou být důvodem k aktualizaci informací v LPIS.
2. Mimořádná aktualizace je zákonem stanovený proces, kdy dochází ke kontrole informací na základě plošného leteckého nasnímání části území ČR (ze zákona minimálně jednou za 10 let, avšak obvykle se provádí v kratších intervalech).
3. Podnět od jiného subjektu. Jedná se například o situaci, kdy nesrovnalost se skutečností a informacemi LPIS odhalí třetí osoba (například vlastník, jehož pozemek je obhospodařován, či jiný uživatel v LPIS apod.).

Pokud je na základě těchto podnětů skutečně uznáno, že je zapotřebí aktualizace v LPIS, příslušní uživatelé dostanou výzvu pro odstranění pochybností.

Moderní technologie v LPIS

Systém LPIS je založen na leteckých a družicových snímcích, díky kterým má docházet k odstranění geometrických zkreslení (tzv. ortorektifikace). Ortofosnímky mají vysoké rozlišení a aktualizují se jednou za tři roky. Tato metoda je méně nákladná než například inspekce v terénu, která je navíc i časově náročná. V současné době se využívají družicové snímky, které mají možnost získávat snímky ve velkém rozlišení.

• Nová technologie tisku map, která je převáděna do formátu PDF.
• Družice Sentinel 1 a 2 jsou vlastněny Evropskou unií a monitorují Zemi z vesmíru. Jejich výhodou je vysoké prostorové rozlišení a navíc také to, že jsou prováděny v častých intervalech. Nejsou ale vhodné pro měření plochy pozemku. Mohou ale zjistit například to, zda byla travní plocha posečena v termínu.

Budoucnost LPIS

I když je využití moderních technologií důležitou součástí LPIS, která zajišťuje její aktuálnost při co nejnižších nákladech, stále ještě je co zlepšovat. Audit odhalil, že v 5 % žádostí o dotaci byli zemědělci označeni, že nesplnili podmínky dotace. Skutečnost přitom byla jiná. A v 10 až 20 % případů bylo systémem potvrzeno, že žadatel o dotaci podmínky splnil, ačkoli to neodpovídá skutečnosti. To má samozřejmě negativní dopad na rozpočet EU. Proto je zapotřebí systém nadále zlepšovat, aby k takovým situacím nedocházelo.

Proč je LPIS důležitý

Důležitost systému LPIS spočívá v České republice zejména v usnadnění žádostí o dotace. Nicméně to není jejím jediným přínosem. Vlastník půdy může kontrolovat to, co jeho nájemce/pachtýř na pozemku provádí, aniž by jej musel fyzicky navštívit. Mezi základní přínosy LPIS tedy patří snadnější orientace, informace o osevních postupech, vedení evidence hnojiv, pastev, zelené nafty aj. Zapomenout nesmíme ani na přínos LPIS ve spojení s životním prostředí. Systém pomáhá chránit půdu a kontrolovat její využívání.